Problematiku malotřídních škol zpracovala PaedDr. Lucie Zormanová, Ph.D., odbornice v oblasti pedagogiky a didaktiky. 

​

Historie malotřídních škol
Charakteristickým znakem venkovských škol od počátku jejich vzniku bylo, že v jedné třídě byly společně vyučovány děti několika věkových skupin. Tato skutečnost stále ještě přetrvává na některých školách v malých vesnicích, v níž malý počet žáků neumožňuje zřídit samostatné třídy pro každý z pěti ročníku 1. stupně základní školy...

Tyto malotřídní venkovské školy v minulosti měly velký přínos při prosazování národního uvědomění a zvyšování vzdělanosti obyvatel díky svým univerzálním učitelům-buditelům, jak je například krásně ukázáno v románu Zapadlí vlastenci.

Otázka existence či neexistence malotřídních škol není ničím novým. Objevuje se u nás periodicky vždy v souvislosti s prosazováním reformy školského systému. V současné době se řeší otázky, zda vzdělávání dětí v malotřídních školách není zastaralé, neochuzuje je a nebrzdí rozvoj jejich osobnosti, zda děti z malotřídních škol mají možnost stejně kvalitní výuky jako jejich vrstevníci navštěvující školu plnotřídní.

Poprvé jsme se s úvahami o zachování existence malotřídních škol (či jejich zrušení) mohli setkat ve třicátých letech minulého století. K jejich skutečnému rušení dochází až v době komunistické, kdy je toto počínání zdůvodňováno ekonomickými hledisky. Rušení malotřídních škol v komunistické době s sebou přineslo mnoho nepříznivých důsledků (rušení malotřídních škol bylo plošné a při rušení těchto škol se nepřihlíželo k potřebám malých obcí), ke kterým musela nakonec zaujmout postoj i vláda ČSSR, která oficiálně konstatovala, že rušení malotřídních škol bylo neuváženým krokem. Bylo sice zastaveno, ale navrácení do původní podoby bylo však již nereálné. (Valachová, 2005).

Na začátku devadesátých let se v rámci různých reformních snah českého školského systému zvedla také vlna zájmu o malotřídní školy, které v podvědomí národa tehdejší doby existovaly jako symbol demokracie a národních tradic zničených komunistickým režimem. (Valachová, 2005)

​

Malotřídní škola jako škola alternativní
Dle Průchy (2001) je vyučování ve věkově smíšených skupinách v západoevropských zemích považováno za alternativu, ve které se uplatňuje princip otevřené třídy (mohou vznikat skupiny s rovnocennou úrovní vědomostí a dovedností v některém předmětu a to bez ohledu na skutečný věk či navštěvující ročník). Děti se v těchto třídách mohou učit společně, což je realizováno zcela přirozeně. Nelze ani zapomenout na důležitou funkci malotřídních škol – kulturní a společenská centra obce. Existence malotřídní školy ve vesnici přispívá pozitivně k identitě jejích obyvatel.

Dle zahraničních zkušeností, jak píše Průcha (2001), zjišťujeme, že malotřídní školy podporují a rozvíjejí kooperaci mezi žáky, což je přece i žádoucí v českých školách.

V zahraničí je vysoký počet malotřídních škol. Ve Švédsku malotřídní školy navštěvuje zhruba 20 % žáků, ve Franci 11 %, ve Finsku 21 % a v Norsku dokonce 45 % žáků. V západoevropské pedagogice, která považuje malotřídní školy za efektivní alternativní školu, se dokonce objevuje tendence znovuzavádění a zakládání malotřídních škol, zejména v oblastech, kde byly vymýceny (území bývalé NDR) či redukovány (Průcha, 2001).

​

Specifické rysy malotřídních škol (Emmerová, 2000):

• Jelikož počet žáků ve třídě malotřídní školy je malý, má vyučující možnost věnovat se jednotlivým žákům individuálně a žákům je dáno ve výuce více prostoru, mohou se více projevit.

• Vyučování v malotřídní škole vede žáky ke kooperaci.

• Umožňuje učení se mladších dětí od starších.

• Mezi dětmi panuje větší pocit sounáležitosti, a to jak ve třídě, tak i ve škole.

• Vztahy v učitelském kolektivu bývají otevřenější a hlubší ve srovnání s klasickou školou.

• Učitelé znají všechny žáky i jejich rodinné zázemí.

• V malotřídních školách učitelé obvykle více spolupracují s rodiči žáků.

• Příprava na výuku v malotřídní škole a také její realizace klade na učitele vysoké nároky.

​

Celý článek je dostupný na Metodickém portálu RVP.cz (https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/19727/problematika-malotridnich-skol.html/)